Naše zvířata

Chováme přesně tolik zvířat, o kolik stačíme s láskou pečovat.

Kanárci

Malí zpěváci s velkým hlasem

Ve výběhu žije rodinka kanárků – maminka, tatínek a dvě mláďata. Přes léto jsou u nás na dovolené a užívají si dostatek prostoru, světla a péče.  Naši kanárci jsou drobní a čilí. Rádi létají mezi větvemi, koupou se a ozývají se jemným štěbetáním. Nejkrásněji zpívají samečci, kteří tak lákají samičky a vymezují své území.
Kanárek domácí pochází z divokého kanára žijícího na Kanárských ostrovech, Madeiře a Azorech. Lidé jej chovají více než 500 let především pro jeho krásný zpěv. Při dobré péči se dožívá 10 až 15 let.

Věděli jste, že…
•    Nejkrásněji a nejčastěji zpívají samečci. Zpěvem lákají samičky a označují své území.
•    Kanárci nejsou pouze žlutí. Existují také bílí, oranžoví, červení, hnědí nebo různě strakatí jedinci.
•    Jejich divocí předkové jsou převážně zelenožlutí, a proto v přírodě lépe splývají s okolím.
•    Kanárci byli dříve používáni v dolech jako živé varování před nebezpečnými plyny.
•    Kanárek se nemusí narodit jako dokonalý zpěvák – část svého zpěvu se učí posloucháním jiných kanárků.

Ovce domácí

Seznamte se s Lumi – ovečkou, která si zamilovala lidi

Lumi je jednou z nejvýraznějších osobností našeho Faunaparku. Na první pohled je to obyčejná ovečka, ale její životní příběh je úplně jiný než u většiny ostatních.   Krátce po narození ji maminka nepřijala, a bez pomoci lidí by měla jen malou šanci přežít. Naštěstí se jí ujali naši dlouholetí přátelé a podporovatelé z Hamer, kteří ji s láskou a trpělivostí odchovali na láhvi.   Právě tehdy mezi Lumi a lidmi vzniklo výjimečné pouto. Lidská společnost je pro ni mnohem důležitější než společnost ostatních ovcí. Jiné ovce ji nezajímají a nikdy je nepřijala za své stádo. Zato návštěvníky Faunaparku vítá s radostí a považuje je za svou rodinu.

Proč je Lumi tak výjimečná?
Odborníci tento jev nazývají imprinting, česky vtisknutí. Jehně si krátce po narození vytváří nejsilnější vztah ke své mamince a učí se od ní poznávat svět. Protože však Lumi vyrůstala s lidmi, vytvořila si nejsilnější vazbu právě k nim. Tento vztah jí zůstal po celý život.

Věděli jste, že…
•    Ovce patří mezi nejdéle domestikovaná hospodářská zvířata. Člověk je chová už přibližně 10 000 let.
•    Jsou přežvýkavci a nejraději se pasou na trávě, bylinách, seně a listech.
•    Březost trvá přibližně 5 měsíců a nejčastěji se rodí jedno nebo dvě jehňata.
•    Ovce si dokážou pamatovat tváře lidí i dalších ovcí a poznají je i po dlouhé době.
•    V dobrých podmínkách se ovce běžně dožívají 10–12 let, některé mohou žít i více než 20 let.

coming soon...

Králík domácí

Naše úplně první a dětmi nejoblíbenější zvířátka 

Postupně jsme v roce 2020 přijali několik králičích holek o které se už děti nechtěly starat. Králici si rychle zvykli a vytvořili klidnou partu.
Jednoho dne k nim přišla malá Sisinka s hnědým sametovým kožíškem. O vánocích 2024 nás překvapilo dvanáct malých králíčků. A tek jsme zjistili jsme, že Sisinka je vlastně kluk Sisák.
Naši králíčci jsou spíš plaší, ale rozdávají radost a když budete hodně trpěliví, nechají se i pohladit.

Králík domácí je klidný, plachý, ale zvědavý a má rád klid, rutinu a pocit bezpečí; domestifikován byl před 700–900 lety na území dnešní Francie.
Živí se hlavně senem a zeleninou, váží 1–5 kg, samice mívá 3–8 mláďat a při dobré péči se dožívá 6–10, někdy až 12 let. Prosíme, myslete na to ve chvíli, kdy si králíčka pořizujete.  Jak říká Malý princ: „Stáváš se navždy zodpovědným za to, co k sobě připoutáš.“

Věděli jste, že…
•    Králíkům neustále rostou zuby, proto musí okusuje větvičky například lísky, jedličky a další.
•    Jsou nejaktivnější za soumraku a brzy ráno.
•    Králíci žijí ve skupinách v podzemních norách, které sami hloubí. 

Kur domácí (slepice)

Naše Kury jsou obyčejné neobyčejné slepice.

Dlouho jsme zvažovali, zda se ve Faunaparku zaměřit na specializovaný chov zvířat, podobně jako v zoologických zahradách. Nakonec jsme si ale uvědomili, že děti dnes často ani neznají běžná hospodářská zvířata. A tak zvítězily úplně obyčejné slepice. Jenže… jsou opravdu obyčejné?

Naše slepičky mají svá jména i osobnosti. Černá se jmenuje Černá, kropenatá Kropenka, bílá Blondýna, hnědá Bažanti a bílo-hnědá slepička Kájínek. Proč právě taková jména? To se dozvíte při návštěvě Faunaparku. Naše slepičky nejraději hrabou a hledaji seminka po celém Faunaparku a taky se rády popelí.

Aby bylo hejno úplné, přidali jsme k domácím slepičkám našeho odchovance z hedvábniček – kohoutka Ťunťu. Je klidný, mírný a přátelský, do hejna přináší pohodu a přitom na své slepičky pozorně dohlíží.

Kur domácí je společenský a  zvědavý hrabavý pták z jihovýchodní Asie, který lidé chovají už více než 6 000 let a nejlépe se cítí ve skupině.  Živí se obilím, semínky, trávou a hmyzem, slepice váží kolem 2 kg, mohou snést až 350 vajec ročně a při dobré péči se dožívají 5–10 let.

Věděli jste, že…
•    Slepice si mezi sebou povídají různými zvuky.
•    Slepice mají dobrou paměť a poznají své kamarády i lidi.
•    Na světě žije více slepic než jakýchkoliv jiných ptáků. Je jich zhruba 24 miliard.

Hedvábnička zdrobnělá

Hedvábnička je velmi krotká a přítulná

Mnoho našich návštěvníků stojí v úžasu před výběhem hedvábniček, protože často ani nevědí, o jaké zvíře se jedná. Obdivují jejich hebké peří i neobvyklý vzhled a mnozí se ptají, zda jsou to opravdu slepičky a jestli snášejí vajíčka stejně jako velké slepice.

Naše hedvábničky jsou pohodové, skromné a nenápadné. Rády se popelí a podnikají jen velmi krátké výpravy, maximálně deset metrů od svého výběhu.
Zrzavě hnědá se jmenuje podle jedné americké zpěvačky (*1939), protože se jí podobá. Jestli jste tipovali správně, dozvíte se ve Faunaparku.

Hedvábničky jsou krásné velmi klidné, mírné a často až mazlivé slepice, proto jsou oblíbené hlavně u dětí a v kontaktních chovech.
Pocházejí z Číny, kde byly chovány už před více než 1 000 lety, Do Evropy je přivezl cestovatel Marco Polo zhruba před 700 léty
Snášejí asi 80–120 menších vajec ročně, váží kolem 1–1,5 kg a při dobré péči se dožívají 6–9 let.

Věděli jste, že…
•    Hedvábničky jsou to výborné maminky – rády sedí na vajíčkách a starají se i o cizí kuřátka.
•    Jsou tak klidné, že si je děti často mohou pohladit.
•    Kvůli jemnému peří moc nelétají, takže neutíkají ze svého výběhu
•    Snášejí stejně dobrá, ale menší vajíčka než běžné slepice.

Kočka domácí

Tyhle obyvatele Faunaparku spatříte málokdy.

V roce 2025 k nám připutovaly z lesa přes Neposedné tlapky čtyři bojácné kuličky. Nebyly totiž domestifikovatelné. 
Všichni naši kočičí nalezenci jsou velmi plaší. Mezi sebou se sice mazlí, ale lidského doteku se bojí. Proto naše kočičky uvidíte jen zřídka.

U nás si kočky žijí doslova jako na zámku – mají dostatek krmiva, péče i klidu. Rády vyrážejí na lovecké výpravy do okolí Faunaparku a nejčastěji odpočívají na slámě v zázemí areálu.

Kočka je lovec hlodavců, ale také příjemný a chytrý společník, který si díky schopnosti žít blízko lidí získal oblibu po celém světě.
S lidmi žije už přibližně 9 500–10 000 let a dnes ji najdeme téměř na každém kontinentu kromě Antarktidy.
Doma se může dožít i více než 15 let, zatímco volně žijící kočky žijí kratší dobu.

Věděli jste, že…
•    Kočka dokáže skočit až pětkrát výš, než je sama vysoká.
•    Přede víc než 100 různými zvuky, zatímco pes jen asi deseti.
•    Kočky spí klidně 12–16 hodin denně – jsou to opravdoví spáči.

Husa divoká (husa velká)

Ve Faunaparku ji často uslyšíte dřív, než ji uvidíte – a je dobré být obezřetní.
Brání si své teritorium a v případě ohrožení může i zaútočit.

Jméno: Madlenka

Přezdívka: když je agresivní a útočí, řikáme ji Putin :-)

Madlenka se narodila v Beskydech a žila spokojený housení život se svou maminkou, tatínkem, bratříčky a sestřičkami. Po útoku lišky však zůstala sama, navíc s poraněným křídlem. Naštěstí se jí ujal hodný farmář, který ji vypiplal a později daroval Faunaparku.
Madlenka miluje pampeliškové listy – pokud jí je natrháte, uděláte jí velkou radost.

Husa divoká, správně husa velká, je původním druhem a předkem všech hus domácích. Patří mezi chytré a ostražité ptáky, váží zhruba 3 kg a živí se hlavně trávou a vodními rostlinami. Ve volné přírodě se může dožít až 20 let.

Věděli jste, že…
•    Husy divoké často tvoří pár na celý život a drží spolu i při dlouhých cestách.
•    Při tahu dokážou uletět stovky kilometrů a ve skupině se střídají, aby si šetřily síly.
•    Ke komunikaci používají hlasité volání, které je slyšet na velkou vzdálenost.

Husa domácí hnědá 

Klidná, společenská, vnímavá, ostražitá, věrná, hlasitá

V roce 2024 jsme si všimli, že naše Madlenka se začala chovat jinak. Indičtí běžci ji odháněli a ona často posedávala stranou, v koutě. Nebyla nemocná, ale bylo vidět, že se jí stýská po společnosti. Rozhodli jsme se proto pořídit jí dvě kamarádky. Madlenka viditelně pookřála.  Zajímavé je, že s ostatními husami si nakonec příliš nesedla. Naopak si našla bližší vztah právě s indickými běžci, mezi kterými se začala cítit jistější a klidnější.

Když naše husy uvidíte, zkuste si všimnout výrazného rozdílu ve velikosti mezi husou divokou nebo.li husou velikou  a husou domácí. Rozdíl je opravdu patrný na první pohled.
Pokud chcete husy potěšit, natrhejte jim pampeliškové listy.

Husa domácí hnědá je barevná varianta husy domácí pocházející z husy velké. Její domestikace probíhala už před tisíci lety. Má šedohnědé peří, je klidná, chytrá a velmi vnímavá. Drží se své skupiny a spolehlivě upozorní na vše neobvyklé. Živí se hlavně trávou, zeleným krmením, obilím a vodními rostlinami.  
Její hmotnost často přesahuje 6 kilogramů. Může se dožívat  až 30 let.

Věděli jste, že…
•     Husy si dobře pamatují lidi i místa a poznají svého chovatele.
•    Dříve se chovaly také jako přirození hlídači dvorů, protože jsou velmi ostražité a hlasité.
•    Mezi sebou hodně komunikují a při pocitu ohrožení dokážou svou skupinu odvážně bránit.

Indický běžec

Legrační kachny se vzpřímeným postojem. 
  

Naši indičtí běžci jsou velmi pozorní a nad vším spolu hlasitě „diskutují“. Často intenzivně prohledávají okolí a neustále hledají potravu, hlavně slimáky a hmyz. Jsou skvělí rodiče. Když přijde čas toku, barevnější kačer s vysokým hlasem hlídá kotec a klidně vyžene i husy, aby ochránil rodinu. Zatímco černá samička s hlubším hlasem drží vše pevně pod kontrolou. Každoročně na jaře pak společně vyvádějí několik káčátek. Letos na jaře jsme zjistoli, že černá samička je kačírek. Máme tedy dva kluky :-). Nebojte seženeme si samičku. 
Běžci nepohrdnou pampeliškovými listy.

Indický běžec je neobyčejné plemeno kachny domácí, známé svým vzpřímeným postojem a rychlou chůzí. Je velmi čilý a společenský, téměř nelétá, žije ve skupinách a pochází z jihovýchodní Asie, kde byl domestifikován před více než 2 000 lety. Živí se trávou, zeleným krmením a obilím, rád vyhledává slimáky a hmyz. Při dobré péči se dožívá asi 10–15 let.

Věděli jste, že…
•    Indičtí běžci dokážou za den zlikvidovat velké množství slimáků, aniž by ničili rostliny.
•    Na rozdíl od jiných kachen málo létají, ale zato jsou velmi rychlí na zemi.
•    Jejich typický vzpřímený postoj jim vysloužil přezdívku „kachny tučňáci“.
•    Jsou velmi zvědaví a často chodí za lidmi, aby zjistili, co se kde děje.

Křepelka japonská

Mnoho návštěvníků Faunaparku kolem našich křepelek projde bez povšimnutí.

Přitom jsou to velmi čilí a zajímaví ptáčci. Nejčastěji je uvidíte, jak rychle pobíhají po zemi, zobají krmení a neustále něco hledají. Jsou živější než jiné křepelky a jejich výběh je pro ně malé dobrodružství – každý den zkoumají, co nového by se dalo sezobnout. Když se cítí v bezpečí, dokážou být překvapivě aktivní a zvědavé.

Možná jste si ale všimli ještě jedné věci – nejsou všechny stejné.
Máme u nás křepelky v různých barvách. Některé jsou klasicky hnědé a skvrnité, jiné světlejší, zlatavé nebo téměř bílé. Každá je tak trochu originál, i když všechny patří ke stejnému druhu.

Křepelka japonská (Coturnix japonica) pochází z východní Asie a patří mezi nejmenší domestikované druhy drůbeže. Běžně váží kolem 100–180 gramů. Díky dlouhodobému chovu lidmi vzniklo mnoho barevných variant, které se liší nejen vzhledem, ale někdy i drobně v chování.

Většinu času tráví na zemi, kde hledá potravu – semínka, zrní, zelené krmení i drobný hmyz. Je známá také svou snáškou drobných, ale velmi výživných vajíček. Při dobré péči se může dožít přibližně 2–4 let.

Věděli jste, že…
•  Křepelka japonská existuje v mnoha barevných mutacích – od tmavých po téměř bílé.
•  Samice mohou snášet vajíčka téměř každý den.
•  Jsou velmi přizpůsobivé a nenáročné na chov.
•  I když umí létat, většinou zůstávají na zemi a při vyplašení vzlétnou jen krátce.

Irský setr Dante

Danteho můžete potkat hlavně v dopoledních hodinách.

Dante mile rád pomáhá naší lektorce Gabi při dětských naučných programech – tiše hlídá, dělá dětem společnost a často je doprovází na jejich objevech.
Největší radost mu ale dělá hlazení od dětí, na které si vždycky s klidem a trpělivostí počká.
Dante je průvodce vzdělávacích programů ve Faunaparku. Podivejte se na video. 

Irský setr, je plemeno loveckých a rodinných psů. Bylo vyšlechtěno v 19. století.   Je to vynikající lovecký pes s dobrým nosem, vytrvalostí, temperamentem a neutuchající ochotou k práci. Je oblíbený také pro svoji hravost, přítulnost, laskavost a oddanost. Není agresivní, naopak je mírný, kamarádský a spolehlivý. Děti má rád a umí s nimi vycházet. S ostatními domácími zvířaty vychází dobře, ale protože rád pronásleduje rychle se pohybující předměty, je možné, že začne pronásledovat i utíkající zvířata.  Cizí lidé mu nevadí a většinou je ignoruje. Je to dobrý hlídač — má vysoký hlas a na všechny nezvané návštěvníky upozorní.

 

Objednávka programu pro mateřské a základní školy, školní družiny a dětské kolektivy do 12 let na kterém na Vás bude dohlížet DANTE.

Včela medonosná

Malý tvor s velkým významem

Ve Faunaparku máme naučnou tabuli o včelách a také bezpečný kout s včelínem, kde si mohou návštěvníci zblízka prohlédnout, jak tento úžasný hmyzí svět funguje. Díky tomu mohou děti i dospělí pochopit, že včela není jen „ta, co píchá“, ale především nenahraditelná pomocnice přírody.
V jednom úlu žije desetitisíce jedinců. Každý má svou roli. Královna klade vajíčka, dělnice sbírají nektar a pyl, pečují o larvy, staví plástve a vyrábějí med. Trubci zajišťují oplodnění mladých královen. Celé společenství funguje v dokonalé spolupráci.
Včely sbírají nektar a pyl z květů a při tom opylují rostliny. Díky nim máme ovoce, zeleninu i semena dalších rostlin. Bez jejich práce by krajina kolem nás vypadala úplně jinak.
Včela medonosná prochází proměnou – z vajíčka se vylíhne larva, ta se zakuklí a nakonec se objeví dospělá včela. Letní dělnice žijí jen několik týdnů, ale za tu dobu vykonají obrovské množství práce. Královna se může dožít i několika let.

Věděli jste, že…
• Včely si předávají informace o zdroji potravy pomocí tzv. včelího tance.
• Plástve mají šestihranný tvar, který je pevný a zároveň velmi úsporný.
• Jedna včela za svůj život vyrobí jen malé množství medu, ale tisíce včel dohromady vytvoří celé zásoby.
• Včely jsou nejaktivnější od jara do podzimu, kdy je dostatek květů.

Když se u nás zastavíte u naučné tabule nebo nahlédnete do bezpečného koutku s včelínem, možná začnete vnímat jejich bzukot jinak – s větším respektem a pochopením.

Volně žijící zvířata

V parku žije také spousta volně žijících zvířat.

Při tiché procházce můžete zahlédnout zajíce, veverky, ježky, spoustu ptáčků, čmeláky, včelky samotářky, mravence i další hmyz a broučky.
Pod zemí si tu své chodbičky budují krtci, myši a myšice.
Někdy objevíme jen jejich stopy – třeba po potkanovi nebo kuně.
A za kolejemi, hned vedle parku, se občas ukážou i bažanti.

Věděli jste, že…
•    Čmeláci dokážou létat i v chladném počasí, kdy ostatní hmyz zůstává schovaný, a jsou proto velmi důležití pro opylování.
•    Včelky samotářky nejsou nebezpečné, žijí každá sama a bodnou jen výjimečně – přesto opylují víc rostlin než včely medonosné.
•    Ježci jsou noční cestovatelé a za jednu noc dokážou ujít i několik kilometrů při hledání potravy.
•    Krtci nevidí skoro vůbec, ale mají výborný čich a sluch a své chodbičky si pamatují jako mapu.
•    Bažanti jsou skvělí běžci a před nebezpečím často raději utíkají, než aby vzlétli.

Nálezy zvířat

Faunapark bohužel není útulek ani hotel pro domácí mazlíčky
a nemáme prostory, ubikace ani  kapacity přijímat nalezená zvířata.
Pokud najdete zvíře v nouzi, obraťte se prosím na:

Zranění volně žijící živočichové

Záchranná stanice Bartošovice
www.csopnj.cz
Nálezy zraněných zvířat a konzultace s tím související řešte na
Telefon: 602 271 836
Konzultace květen – září: 7.00 – 22.00; říjen – duben: 7.00 – 20.00
Příjem zvířat a výjezdy květen – září: 7.00 – 18.00; říjen – duben: 7.00 – 16.00
 

Zaběhnutá domácí zvířata

Městská policie Frýdek-Místek
Telefon: 558 631 481
 

Zaběhnuté kočky

Neposedné tlapky
https://neposedne-tlapky-z-s-4.webnode.cz/jak-postupovat-pri-nalezu-kocky/

Slon Indický

„Vy fakt máte slona?“ 

Občas se nás ptáte, proč nemáme ve Faunaparku slona. A někdy rovnou zazní: „Já bych chtěl, abyste chovali slona!“

Tak pojďme na to. Chcete slona ve Faunaparku? Nebo jiné velké zvíře? Není to nemožné. Jen s tím potřebujeme trochu pomoci.

Co by to obnášelo?
•    Zajet do Indie
•    Vybrat konkrétního slona
•    Vyřídit všechna povolení
•    Slona zaplatit
•    Zajistit loď do Evropy
•    Sehnat kamion z přístavu do Frýdku-Místku
•    Zaplatit dopravu a clo
•    Získat povolení k chovu slona v ČR
•    Postavit ve Faunaparku sloninec
•    A pak každý den, celý rok, bez dovolené:
     •    krmit
     •    ošetřovat
     •    uklízet sloninec a podestýlku

Faunapark provozuje spolek dobrovolníků. Děláme to od roku 2013 zdarma, protože nás to baví a dává nám to smysl.
Chováme tolik zvířat, na kolik reálně stačíme – časově, fyzicky i finančně.

Budeme moc rádi, když se k nám přidají další dobrovolníci nebo lidé, kteří chtějí Faunapark podpořit.
Právě díky nim může Faunapark dál růst ❤️